Bayerova a spékací metoda výroby oxidu hlinitého

Nejrozšířenější hydrometalurgická výroba oxidu hlinitého.

14. 6. 2012 / Andrea Miškufová, Tomáš Havlík

V současnosti je v celosvětovém měřítku nejrozšířenější hydrometalurgická vyroba oxidu hlinitého zasaditým Bayerovým způsobem.

Pro tento účel slouží jako surovina kvalitní bauxit, obsahující poměrně malé množství oxidu křemičitého v rozmezí 2–5 %. Pro zpracovaní takových bauxitů je Bayerův způsob nejhospodarnější, je jednoduchý a pomocí něho je možné vyrobit velmi čistý oxid hlinitý.

Tento proces byl vynalezen rakouským chemikem Karlem Josefem Bayerem (1847-1904) v devadesátých letech 19. století v Rusku, kde pracoval na získávání oxidu hlinitého z bauxitu pro textilní průmysl. Základem byly dva dlůežite objevy, které se staly základem jeho procesu.

Prvním z nich byl objev samovolného rozkladu roztok hlinitanu sodného a vylučování hydroxidu hlinitého za příitomnosti katalyzátoru
čerstvě vysráženého Al(OH)3.

Druhy Bayerův objev spočíval v tom, že oxid hlinitý, obsažený v bauxitech, je možné tlakově loužit působenií hydroxidu sodného za vzniku hlinitanu sodneéo. Tyto dva pochody, přímé loužení oxidu hlinitého loužícími roztoky za účelem získání hlinitanového roztoku a jeho samovolné rozkládání a vylučování hydroxidu hlinitého, jsou podstatou Bayerova výrobního postupu [1].

Bayervů postup je uzavřený cyklus založený na chemické reakci:
Al2O3 + 2 NaOH  2 NaAlO2 + H2O   

 

Více informací o tomto tématu naleznete v publikaci Encyklopedie hliníku